blog

JUDr. Petr Vyroubal

Kde to může s „chytrými“ věcmi skončit

Viděl jsem nedávno v televizi reklamu na chytré menstruační vložky. Z toho jsem byl fakt paf !  To je přece úžasné, že už i mezi ženská stehna doputovala taková technologická vymoženost. Není vložka jako vložka, toto byla totiž „chytrá“ vložka.

Inu, technologický pokrok zamířil i do rozkroku. A proč ne? Však máme už chytré mobily, bydlíme (tedy někteří) v chytrých domech, na ruce nosíme chytré hodinky, vaříme v chytrých hrncích, aplikujeme na sobě chytrou dietu. Při zadání slova „chytrý“ jsem si vygůglil, že v nemocnicích vám mohou dát na nohu i chytrý obvaz, dokonce i chytré krmítko pro ptáky už existuje, můžeš si koupit chytrou houbu (na plíseň) nebo poslat někomu poštou chytrý balík. Tento týden v rádiu se jakýsi obecní zastupitel  chlubil, že v obci zavedli chytré osvětlení.

Prostě kam se dnes podíváme, jsme obklopeni chytrými věcmi.  Já jsem prostě dojat, v jaké chytré době mám to štěstí žít. Jenže….nějak mně to nedalo a začal jsem nad přebujelým užíváním slova „chytrý“ kantovsky trochu více a hlouběji přemýšlet.

Patrně nejsem jediný, kdo si povšimnul, že v důsledku jistých událostí či okolností, které se vymykají obvyklému toku života, se začnou používat v mnohem větším rozsahu určitá slova než dosud nebo se u určitých slov značně modifikují významy, popř. zcela se dosud obvyklé významy slov zásadně mění.

Tak třeba slovo „pozitivní“. Určitě si vzpomenete, jak se v běhu nedávné doby covidí (neboli pandemické) značně posunul význam tohoto slova. Tehdy toto slovo mělo spíše negativní konotaci, zejména při označení,  že je někdo “pozitivní“. Jako člověk, jehož profesním osudem se stalo právo, trpím jistou mírou deviace pro „máchání se ve významu slov“. A tak mě zaujal také význam slova „chytrý“, a to právě ve spojení s věcmi, kde se technologický pokrok snaží protlačit.

První co mě napadlo, je to, že adjektivum chytrý (chytrá, chytré) se dosud pojilo výlučně s živou bytostí. Mám na mysli především člověka, ale mnozí mají či měli doma i chytrého psa nebo kočku, možná se jim na dvorku pásla i chytrá koza nebo chytrá slepice. Ale pořád to byl nějaký živý organismus. No jo, ale dnešní civilizační pokrok se snaží toto adjektivum spojovat spíše s různými věcmi, které si kupujeme a používáme. Takže dochází zde k přesunu či extrapolaci vlastnosti (adjektiva) „chytrý“ z člověka na různé hmotné i nehmotné věci neživé, popř. na různé technologické aplikace.  Chytré dnes prostě umí být kde co. Například už existuje i chytrý majetek, jak jsem so dočetl u strýčka Gůgla.

Úplně nechápu, proč se toto slovo stalo tak oblíbeným pro označování různých produktů a nabídek (a to už nejen technologických). Vloni jsem jel na podzim autem a vidím billboard, kde pro nastávající lyžařskou sezónu na horách bylo napsáno „Chytrá sezóna“. Tak to už mně fakt hlava nebere. 

A co na to říká právo? Lze s právem definičně spojovat nějakou chytrost? To asi těžko. Právo jako takové by mělo směřovat spíše k přiblížení se k spravedlnosti, nikoliv chytrosti. Ale počkat…v nedávné době kovidí (neboli pandemické) ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, které zavedlo systém s označením Chytrá karanténa a dokonce i s tímto názvem zřídilo tehdy webový portál. Takže už i do práva se nám „chytrost“ skrze aktivitu covidu vloudila.

Ale to neskončilo pandemií. Teď už i v právu máme třeba i tzv. „chytré smlouvy“. Nemám na mysli smlouvy, které zpracoval nějaký chytrý právník (nebo někdy vychytralý právník), ale smlouvy, kterým se dalo toto označení v rámci blockchainové technologie, což je jakýsi software využívaný například při obchodování s kryptoměnami. Tomu však moc nerozumím, neb jsem v tomto oboru poněkud momentálně mentálně technologicky retardovaný.

Vraťme se k pojmu „chytrost“ u věcí obvyklejších. Mám pocit, že odborníci na marketing a reklamu přišli na to, že slovo chytrý má v sobě obrovskou sílu tím, že přirozeností člověka (zde konzumenta) je prostě vzhlížet s úctou ke všemu, co nějak přesahuje průměrnost či normál. To chápu. Jenom mám obavu, že za chvíli toto slovo ztratí svůj půvab a výjimečnost. Když vše označí reklama a marketing jako chytré, potom už nic nebude nic výjimečného ve spojení s tímto slovem. Prostě zase dojde k „vyprázdnění“ původního významu tohoto slova.

A když jsme u toho „vyprázdnění“, tak mě napadla jiná věc. Určitě se budeme moci těšit i na to, že zanechání naší ekologické stopy v záchodové míse aneb hmotná emanace našeho trávicího ústrojí v podobě „hovna“ se dočká rovněž připojení adjektiva „chytré“. Jsem o tom bytostně přesvědčen, neb je postaveno najisto, že v tomto lidském exkrementu, který dosud z morálních důvodů skrýváme a splachujeme do neznáma, je ukryto ohromné množství osobních informací o každém z nás. Co z našeho těla vychází navenek, je v průběhu metabolických procesů poznamenáno naší osobností, našimi emocemi, přáními, nemocemi atd.  A třeba v brzké budoucnosti přijde nějaký expert na to, že hmotná emanace našeho trávicího ústrojí neboli česky hovno má v sobě ohromný informační potenciál a vznikne systém, ve kterém třeba za jistou úplatu naše malé hovínko budeme poskytovat všem, kteří nám budou chtít adjustovat reklamu svého zboží na míru a navíc náš exkrement získá hrdé označení „chytré hovno“. Howgh.

P.S. Omlouvám se všem, kteří byli při čtení této úvahy pohoršeni používáním slova hovno. Snad tuto moji nekorektnost na druhé straně zmírní fakt, že i takový spisovatel jako Kundera ve svém románu Nesnesitelná lehkost bytí obšírně rozebírá význam hovna, a to dokonce z pohledu teologického.

JUDr. Petr Vyroubal, právník v spiritu