Právník v spiritu
Je celkem osvobozující, když můžete zachovat jistý odstup od „důležitosti“ své profese i od sebe samého.
Všechno má svůj čas. Jako včeličky opylují květy ve svém čase, jeleni se dostávají do fáze bujné říje v určitém období, tak i já jsem nedávno dospěl k rozhodnutí, že už se nebudu vysilovat výkonem hlavní profese, která mě skoro 30 let živila, totiž advokacie.
Prostě konec a basta. Ale od práva jsem se úplně neodklonil. Jen jsem moje znalosti a praxi přesunul do jiné aktivity. Rozhodl jsem se, že se dám na spisovatelskou dráhu a budu psát a psát a psát. A o čem, pane spisovateli?
Nu, o kontrapunktech i propojenosti práva, spirituality, filozofie, a to vše s trochou toho šafránu, odstupu a také humoru.
Článek na lidovky.cz
Nová kniha významného pražského právníka Petra Vyroubala „Už mi to docvaklo aneb Spásu v právu nenajdeš“ je zjevem zcela neobvyklým – svět paragrafů se zde potkává s humorem, Buddhou, selským rozumem…a vínem.
Má něco společného právo a spiritualita? Asi jste si všimli, že právo jako disciplína se často váže s oblastmi jako morálka, etika nebo ekonomika. S duchovnem se ovšem střetává jen zřídka, vlastně skoro nikdy. První výjimkou v našich končinách je sbírka esejů Už mi to docvaklo, aneb Spásu v právu nenajdeš od matadora právnické profese Petra Vyroubala.
Autorský počin kniha
Už mi to docvaklo aneb Spásu v právu nenajdeš
